.png)
Ladislav Kubíček#O svobodě + dárek k nákupu
Kód: 362Související produkty
Detailní popis produktu
V křesťanské zvěsti je svoboda něco základního, jistého, určitého. Je prvním a hlavním plodem vykoupení Kristova. P. Kubíček skrze své úvahy vede čtenáře k tomu, aby si daru svobody vážil, radoval se z něho a chránil jej – a to i před vlastní lhostejností a nedomyšleností.
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Duchovní rozvoj |
|---|---|
| Typ produktu: | kniha |
| Klíčové slovo: | Ježíš, víra |
| Příležitost: | duchovní rozvoj, vzdělávání se |
| Barva obálky: | fialová |
| Nakladatelství: | Karmelitánské |
| Určeno: | dospělým, mládeži, mužům, ženám |
| Doba čtení: | krátká |
| Provedení: | text |
| Vazba: | brožovaná |
| Počet stran: | 77 |
| Rozměry: | |
| Hmotnost: | 0,089 kg |
| Rok vydání: | 2004 |
| Vydání: | 1. |
| EAN: | 9788072661893 |
| ISBN: | 978-80-7266-189-3 |
| Položka byla vyprodána… | |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
P. MUDr. Ladislav Kubíček se narodil 3. ledna 1926 na Podkarpatské Rusi, v Rachově. Byl český katolický kněz a lékař, známá postava české katolické církve 20. století. V předlistopadové době byl šikanován komunistickým režimem a státním dozorem nad církvemi (tzv. církevními tajemníky). Byl sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly a prezidentem litoměřické diecézní charity. Stal se obětí brutální loupežné vraždy.
Promoval v roce 1950 na Masarykově univerzitě po ročním zákazu studia, neboť odmítl podepsat přihlášku do KSČ. Vojenskou službu vykonával u PTP jako sběrač raněných. V lékařské profesi působil na různých místech republiky, překládán často pro náboženské a politické přesvědčení. Pro nepolepšitelnost a negativní poměr k lidově-demokratickému zřízení s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zdravotnictví. Nastupuje pak jako horník do Karviné. V roce 1959 byl za podvracení republiky odsouzen a uvězněn. Po amnestii pracoval v Kamenoprůmyslu jako lisovač a brusič. Zároveň studoval soukromě teologii, je tajně vysvěcen na kněze a v roce 1968 biskup Trochta získal státní souhlas k jeho duchovenské činnosti. Působil pak na mnoha venkovských farách litoměřické diecéze, krátce byl pověřen i duchovní službou v litoměřické nemocnici, ve věznici a v hospici. V září 1976 byl poprvé ustanoven administrátorem v Třebenicích, malé obci v Českém středohoří, i tam však mohl setrvat pouze jeden rok. Do Třebenic se opět vrátil až v srpnu 1999. Mimo svou pastorační činnost se zabýval řešením případů hraničních oblastí gynekologie, psychosomatických nemocí, psychiatrie, duchovního života a manželství. Roku 2000 byl ustanoven sídelním kanovníkem litoměřické kapituly, žil však mezi svými farníky v Třebenicích a okolí, a nadále pomáhal i velkému okruhu přátel jako zpovědník, duchovní rádce a přítel, s široce otevřeným srdcem pro všechny potřebné. Zemřel v sobotu 11. září 2004 na své faře, zabit rukou vraha.
*převzato z externího zdroje